TSHUAJ TIV THAIV RADIO ACTIVE (Nuclear)
Nyob zoo cov phooj ywg txhua tus,
Hais txog av qeeg nyob ziv pees teb mas nej ntau leej twb tham txhij tham txhua lawm, hnub no kuv tsuas tham ib yam xwb, yam li cov cua Nucleaire kuj yog ib co cua yog thaum raug tib neeg los tsiaj txhu mas kuj muaj kev puas tsuaj thiab. Kuv tsis xav tham ntau tsav ntau yam kuv tsuas tham qhia rau nej cov uas tau nyeem kuv zaj no, yog nej muaj neej tsa, kwv tij los tej tus neeg nej paub nyob rau thaib, los tsuas, nyab laj thiab suav es lawv tsis paub yuav mus nrhiav tshuaj qhov twg los npaj cawm lawv.
Kuv qhia ib hom tshuaj uas yog cov kwv tij nyob los tsuas teb qhia tuaj. (Suav tshuaj suav rhaub - Hmoob tshuab Hmoob nraub)
Tshuaj Txhaum Cua Radio Active
Av daj kwv yees li 2/3 ntawm cov yeej, hos cua nab ces muaj ntau los muab ntau, muaj tsawg los kuj muab tsawg tsuav tau me ntsis ua poov xwb. (txhob muab ntau tshaj av thiab yeeb)
Muab yeeb tov xyaw av daj thiab muab cua nab kib kom nkig nkig tuav kom mos mos coj los tov xyaw, muab puab tej lub luaj li noob taum daj los luab li ntsiav kws. Tus tib neeg raug cov cua Nucleaire yuav tau noj cov tshuaj uas hais no ib hnub noj ib los lub.
Kuj tseem muaj lwm hom tshuaj uas lawv hu ua "Siv kos" coj los tov dej haus.(kuv kuj tsis paub cov "siv kos" no yog dab tsi, tab sis cov neeg nyob tid tej zaum lawv yuav paub zoo)
Tham li no xwb mam sis ntsib dua lwm zaus.
Y. Suav Nus
Maiv Tooj wrote:Nyob zoo txiv Suav Nus,
Ua tsaug rau koj cov lus nyiaj lus kub nov. Yog ib qho zoo kawg nkaus, tsis yog neeg siab zoo mas yeej tssi qhia rau peb paub li.
Koj hais "Siv Kos" no mas kuv xav tias yog lo lus Ginkgo, yog ib hom ntoo uas thaum 1945 lawv tua hoob pob plas mas nus rau Hiroshima es tag puas tsav yam kub nyhiab ua hlua tuag tag, cov ntoo Ginkgo kuj kub nyhiab dub nciab thiab tab sis rov nthaw kaus ciaj los. Txij thaum ntawd Meskas thiaj coj mus cog ntau ntau rau lawv teb chaws, lawv cog ib txoj kev ntawm New-york thoob plaws. Dua li ntiaj teb lawv kuj cog txhua txhia qhov chaw, thaum kuv tuaj tim nej uas kuv yuav rov qab zaum kawg, kuv twb muab tau ib tsob uas kuv twb cog tau ciaj lawm rau ntxawm Neej Mos, kuv tssi paub tias puas ciaj lawm.
Cov Ginkgo nov mas nws siv tau ntau yam tshuaj:
-Cov txiv neeg Zim Pees siv ua tshuaj tua kab rau tej qoob loo.
-Tsob ntoo, Suav tis npe hu ua Tsob ntoo 40 lub txiaj, vim thaum ub yog ib cov ntoo kim heev.
-Suav thiab Zim Pees nyiam cog rau ntawm tsev teev Ntuj los tsev Vav, vim nws pab xa cov nkauj teev Ntuj mus cuag Tswv Ntuj zoo dua.
-Lawv cog rau ntawm qhov rooj tag sab xis, tawm hauv tsev tuaj, tsa txiaj meej, cov Tuam Txhab nyiam cog ntawm cov qhov rooj tag (poste pricipale), tsa txhiaj meej rau lub Tuam Txhab.
-Zoo tshuaj: Tswv yim zoo ( cov tub kawm txuj nyiam siv), mob Alzheimer, ntshav siab, ntshav muaj roj, leeg caws, ko taw ncus, muaj peev xwm ua kom yus txoj leeg loj los me tau kom haum yus cov ntshav khiav xwb, hlab qhov muag txhaws(ua tau yus dig muag, Glaucome), ua rau cov qhov muag laus uas tsis pom ze rov pom tuaj...Thiab thc...
Tag nrho qhov siv ua tshuaj nov, yog cia li mus yuav cov tshuaj uas lawv ua tau tom tsev tshuaj los tau, tab sis kim tsawv ces yog yus de nplooj los rhaub haus ib hnub ib zaug ob zaug xwb los yeej zoo tib yam. Yog de nplooj mas zoo de thaum uas cov nplooj hlav tag es laus kiag lawm ces de los ziab qhuav siv tau ntev. Yog cia rov txog nplooj ntoos zeeg mam de ces cov txab twb rov nqes tag lawm mas yuav tssi zoo npaum li thaim cov sève nce tag nrho rau pem cov nplooj.
Tag nrho ntoo ntiaj teb nov ces tso Ntoo 40 lub txiak nov yeej txawv lwm cov kiag, tuaj deb xwb los yeej paub. Nws cov nplooj ua ntxuam.
Tsob niam thiaj txi txiv xwb.
Tsob ntoo 40 lub txiaj, ua laus tshaj nyob Fab Kis teb cog xyoo 1845.